„Award Winning Fine Art And Documentary Photographer With Foreign Exhibition Experiences And The Works Represented In The Collections Worldwide. With Various Artistic Languages With The Signs Of Symbolism and Experiment Reflecting Social And Psychological Questions, And Today´s World.“

Ivana Dostálová, volná (malující, píšící) fotografka narozená v roce 1979 v Jablonci nad Nisou, od roku 1998 žijící a působící v Praze. Původní profesí vědkyně, ač fotografuje od dětství, profesionálně se fotografii začala věnovat v roce 2013, kdy založila Voitopi Photography a věnuje se umělecké fotografii, komerčním (klienti např. OK System, GEM System, Villa Richter, Kenes Group, ESGO, Partners, atd.) i dokumentárním projektům. Od roku 2016 fotí cyklus Moje Praha – Praha z pohledu neviditelného návštěvníka, její pohyb v čase i v nás samotných, události i běžné dny – kniha plánována na rok 2020. V roce 2017 nafotila zákulisí Onkogynekologického centra VFN v Praze a historické budovy „U Apolináře“, z tohoto projektu vznikla kniha The Stories Behind Hospital Walls. Od roku 2014 fotí časosběrnou fotografickou sérii First Steps ze zákulisí dětského tance a baletu. Fotografie z této série získala v roce 2018 nominaci na první místo v soutěži Czech Press Photo. V roce 2019 získala Ivana 2. místo v Czech Press Photo, tentokrát v kategorii Portrét. V umělecké fotografii se věnuje vícenásobným expozicím, v některých z nich se prolíná Ivanin malířský a fotografický svět, fotografie tvoří několik velkých sérií snově pohádkovým pohledem reflektujících problémy dnešní doby jako je anonymita a osamělost, skrývání odlišností, v poslední době i mezilidské vztahy a lidské charaktery. Tyto série pravidelně vystavuje v rámci Prague Photo a dalších tuzemských a zahraničních projektů. V září 2018 byly kolekce Lost in the City a We Are All Dreamers vybrány pro Other Art Fair v Mana Contemporary v Chicagu. V roce 2019 byla fotografie Finally Free vybrána do Fine Art Gallery na webu Lens Culture. Věnuje se i autorské tvorbě pro děti, v říjnu 2018 jí vyšla druhá autorská dětská kniha, ve které jsou vůbec poprvé v rámci žánru dětské literatury namísto ilustrací použity fotografické vícenásobné expozice. Ivana je také autorkou více než 130 obrazů, které jsou společně s fotografiemi zastoupeny v soukromých sbírkách v České republice, Berlíně, Chicagu, Atlantě, New Yorku.

„Myslím, že jsem v první řadě životní pozorovatel a snílek, moje práce se velmi často pohybuje na pomezí mezi snem a skutečností, ráda vytvářím kontrasty v podobě snově pohádkových světů na straně jedné a reality na straně druhé – protože všichni jsme snílci žijící v reálném světě. Jsem srdeční malířka, fotografka a vypravěčka příběhů. Původní profesí jsem vědkyně, potom mě rodina, láska i životní kolotoč roztočily, a když jsem z kolotoče vypadla, můj život nabral úplně jiný směr, začala jsem se věnovat tomu, co jsem milovala už jako dítě – malování, fotografování a psaní knih. Výsledkem jsou zatím dvě knihy pro děti, jedna fotografická kniha, pře stovku obrazů, výstavy v Čechách i v zahraničí, poslední v Mana Contemporary v Chicagu, nominace v soutěži Czech Press Photo, několik sérií fotografií, kdy začaly postupně přirozeným zkoumáním a vývojem vznikat pro mě typické vícenásobné expozice a zároveň jsem začala ve fotografiích prolínat malířský a fotografický svět. Z knih plánuji fotografickou Moje Praha, pro děti Freddie a Fifi – příběh o tom, že opravdové přátelství začíná, když to nejméně čekáte a nekončí…nikdy, nezadrží ho žádná hranice, ani hranice času…ani hranice smrti…, pro dospělé bych chtěla sepsat novelu Děvčátko s korunou hanby, kterou nosím v hlavě už řadu let. Možná je moje životní cesta i ukázkou toho, že ať je Vaše cesta pro ostatní jakkoli nepochopitelná, je to prostě ta Vaše. Pokud cítíte, že Vám na ní rostou křídla, pak je to ta správná.“

Ivana Dostalova, freelance painting and writing photographer born in 1979 in Jablonec nad Nisou, since 1998 living and working in Prague. The original profession of a scientist, although photographing from her childhood, she began her professional photographic career in 2013 when she founded Voitopi Photography. Since 2016, she has been photographing the cycle My Prague – Prague from the perspective of an invisible visitor, its movement in time and in ourselves, events and regular days – a book planned for 2020. In 2017, she shot the backstage of the Gynecologic Oncology Unit of the General University Hospital in Prague, from this project the book Stories Behind Hospital Walls was created. Since 2014, she has been taking the First Steps photography series from behind the scenes of children’s dance and ballet. Photography from this series was in 2018 nominated for first place in the Czech Press Photo Competition. In art photography, she focuses on multiple exposures, in some of them Ivana’s painting and photographic world blend together, these photographs form several large series with a dreamlike look reflecting today’s problems such as anonymity and loneliness, hiding differences, lately interpersonal relationships and human characters. These series are regularly exhibited within Prague Photo as well as other domestic and foreign projects. In 2018, were Lost in the City and We Are All Dreamers series selected for the Other Art Fair at Mana Contemporary in Chicago. Ivana also writes author´s books for children, in October 2018 she published her second children’s book, in which photographic multiple exposures have been for the first time used instead of illustrations in the genre of children’s literature. Ivana is also the author of more than 130 paintings, which, together with photographs, are presented in private collections in the Czech Republic, Berlin, Chicago, Atlanta, New York. Double Czech Press Photo Nominee 2018, 2019. Bordeaux Art Limited Abstract Competition 2018 Honourable Mention. 2019 Life Waitings Series Mentioned in the Stories of PH Museum. Lens Culture Fine Art Awards Featured Photography 2019. Lens Culture Street Awards Featured Photography 2020.

„While more than ten years working as a clinical scientist, deep in my soul I have always been feeling as an observer, dreamer, hopely an artist, seeing world as a series wonderful pictures that I love to catch and keep forever. No matter whether I paint or make photographs I always try to catch emotions, neverending richness hidden in a magic of one single moment, pure stories hidden around us that are not well seen on the first sight, stories that are not limited by time, epoch, approach, religion or any other borders. I love to photograph people, catching how their faces reflect their inner world, I believe that when your photos are good you should finally get to deeply recognize the inner world of the person who you had photographed. Good photo is a mirror of the soul, I am fascinated by the truth hidden in a really good photograph. Maybe nobody will read such a long statement, but I think that art should be personal, a piece of you given to others under the influence of the life experiences and the period you are living in. I have never wanted to work because it is my work but because it is my pleasure and mission and the thing I am not able to live without. Maybe this is what the scientific and artistic works have in common – they have to be done as an open mission – to deeply try to help others, to deeply try to show others something in my eyes interesting and wonderful, in fact, these two positions are not as different as it might be seen on the first sight. I primarily see myself as a life observer, I still look around to catch an interesting moments, to express through paintings or photographs what is difficult to be described by words. I hope that my vision of the world might be interesting for others, for you, sometimes.“